Sportuje vaše dítě, ale v poslední době se výsledky zhoršují? Možná je čas zpomalit.

Do nedávna sbíral Váš potomek medaile a při každém závodě posouval své limity? Během letošní závodní sezóny se ale něco změnilo?

Do nedávna sbíral Váš potomek medaile a při každém závodě posouval své limity? Zdálo se Vám, že dokáže nejen tvrdě trénovat, ale i zvládat trému před startem, při závodě naplno využít talent, použít správnou taktiku a zúročit tvrdý trénink? Během letošní závodní sezóny se ale něco změnilo? Navzdory tvrdému tréninku, vysokému nasazení a odhodlání výkony stagnují nebo dokonce klesají. Sebejistota a klid je najednou pryč a místo vyrovnaného sportovce máte doma nervózní a vyklepanou hromádku neštěstí? Jako rodiče možná propadáte panice nebo máte tendenci radit či neustále motivovat a tlačit na lepší efektivitu nebo naopak snížení tréninkových dávek. Vaše dítě ale odmítá komunikovat, uzavírá se do sebe a zásadně dělá přesně pravý opak toho, co mu doporučujete? Zastavte se. Zhoršení výsledků totiž často nebývá selháním motivace, nedostatkem talentu, vůle nebo nedostatečným úsilím při tréninku. Tělo říká jasné „a dost“ a vědomí se k němu připojuje. Mladý cílevědomý člověk málokdy dokáže tyto signály identifikovat a přijmout. S největší pravděpodobností se bude Vašim radám vehementně bránit a odmítat je. Co tedy jako rodiče můžete dělat? Prvním krokem je rozklíčovat, co za propadem výkonnosti stojí. Je třeba důkladně analyzovat nejen trénikový plán a tréninkové metody, ale další vnější faktory, které Vaše dítě můžou ovlivňovat – školu, mezilidské vztahy, vnímání sama sebe atd. Dnešní mladí lidé jsou pod obrovským tlakem. Sociální sítě na ně denně chrlí požadavky a standardy, kterým není možné dostát. Pojďme si postupně projít základní faktory, které za poklesem formy a výkonnosti můžou stát.

1. Přetrénování: Když tělo řekne dost Mnoho ambiciózních mladých sportovců žije v iluzi, že čím víc trénují, tím budou lepší. Jenže dětský a dospívající organismus má své limity. Pokud objem a intenzita tréninků dlouhodobě převyšují schopnost těla regenerovat, dochází k syndromu přetrénování. Mladí ambiciózní lidé odmítají naslouchat svému tělu, mají pocit, že odpočinkem jen ztrácejí čas a možnost uspět. Žijí tady a teď. Plánovat do budoucnosti a pochopit význam pauzy je pro ně nepřekonatelný problém. To, že by měli třeba jen týden odpočívat a netrénovat, v nich vyvolá pocit, že tak velký výpadek už nemůžou dohnat a zničí si tak celou sezónu. Při přetrénování se objeví symptomy jako chronická únava, svalová slabost, častá zranění, oslabená imunita (opakované rýmy a virózy) nebo poruchy spánku. Odpočinek a regenerace, stejně jako pravidelná spolupráce s fyzioterapeutem a nezbytná součást tréninkového cyklu.

2. Psychické vyhoření: Vyhoření není problémem pouze manažerů v korporacích; čím dál častěji postihuje i teenagery. Jedním faktorem je tlak na výsledek, obzvlášť pokud dítě závodí jen kvůli ambicím rodičů či trenérů. Druhým faktorem faktorem je tlak sociálních sítí, které dnes mladé lidi ovlivňují mnohem více než jejich okolí. Influenceři prezentují svůj perfektní život a výkony jako něco naprosto samozřejmého a běžně dostupného. Mladí lidé nemají dostatečně vyvinuté kritické myšlení, pokládají příspěvky na sítích za minimální standard, kterého by měli dosáhnout. Nevidí, co se za perfektním životem influencerů doopravdy skrývá. Velmi důležitým faktorem je stres. U sportovců se sčítají jednotlivé vlivy stresových faktorů. Sportovci jsou obvykle nastaveni na výkon a obzvlášť u dívek se projevuje potřeba vše zvládat na 150%. Největším úskalím mladých sportovců je, když svou vlastní hodnotu odvozují pouze od svých výsledků. „Vyhrál jsem = jsem dobrý. Prohrál jsem = jsem nula.“ Tento vzorec chování vede k úzkostem a depresím. Dalším výrazným prvkem, který přispívá k mentální zátěži, jsou vrstevníci, spolužáci, členové sportovních týmů apod. Úspěšní lidé, kteří vynikají nad průměr, jsou často kolektivem vyčleňováni. Je těžké unést izolaci, která zákonitě nastává ve chvíli, kdy mladý sportovec upřednostní trénink nebo soustředění před pařbou, hraním her a dalšími obvyklými zábavami mladých lidí. Je těžké být odlišný. Stresových vlivů je mnoho a vždy je potřeba si je uvědomit, definovat a naučit se se stresem a emocemi pracovat a kompenzovat je. Psychické vyhoření se projevuje nejen horším soustředění, ztrátou motivace, sebevědomí, radosti ze sportu atd. Připojují se problémy se spánkem, stavy úzkosti a deprese. Přemíra stresu může způsobit i fyzické projevy popsané výše. Co můžete jako rodiče dělat? Dávejte svému dítěti všemi způsoby najevo, že ho máte rádi bez ohledu na výsledky. Podporujte ho v tom, aby do svého života zařadilo aktivity, které nejsou zaměřeny na výkon a které dělá jen pro radost. Bohatý život dokáže zmírnit dopady neúspěchu v jedné oblasti, protože radost a uspokojení je pak možné snadno najít v dalších aktivitách. Nebojte se svěřit péči o duševní pohodu dítěte odborníkům. Ať už sportovním psychologům, terapeutům nebo koučům. Profesionálové dokážou Vaše dítě provést bezpečně celým procesem tak, aby se naučilo problém připustit, definovat, nastavit potřebná opatření a ty postupně optimalizovat. Nejcennější zkušenost je ta, kterou Vaše dítě získá díky vlastním rozhodnutím a činům. Nepotřebuje rady, ale naučit se hledat řešení, pracovat s informacemi, chápat souvislosti i důsledky svého chování. Převzít zodpovědnost za vlastní život.