3 chyby silných žen

proč ty, které všechno zvládají, bývají často nejvíc vyčerpané

Silné ženy často působí klidně a schopně, ale právě ony bývají přetížené nejvíc.

Silné ženy obdivujeme. Jsou to ty, na které se ostatní mohou spolehnout. Ty, které zvládají práci, rodinu, vztahy i každodenní chaos života. Když je potřeba něco vyřešit, většinou jsou to právě ony, kdo převezme iniciativu. Umí organizovat, zvládat tlak a držet věci pohromadě.

Na první pohled působí klidně a sebejistě. Jenže právě tyto ženy často přicházejí do koučinku s pocitem únavy, přetížení nebo vnitřních pochybností. A někdy samy nechápou proč. Vždyť přece všechno zvládají.

Jenže právě v tom se může skrývat určitý paradox. Čím je žena schopnější a zodpovědnější, tím větší nároky na sebe často klade. Postupně se tak může dostat do bodu, kdy má pocit, že většina věcí stojí hlavně na ní. A když něco přestane fungovat, první reakce bývá téměř automatická – začít se snažit ještě víc.

Mnoho silných žen je zvyklých řešit problémy tím, že přidají energii. Věří, že když budou pracovat o něco víc, věci se zlepší. Dlouho jim to také fungovalo. Jenže někdy problém není v tom, že děláme málo. Někdy je problém v tom, že už toho děláme příliš dlouho samy.

Silné ženy bývají ty, které všechno drží pohromadě – doma, v práci i ve vztazích. Postupně se tak stávají pilířem, na který se ostatní spoléhají. Jenže když se všechno dlouhodobě opírá o jednu osobu, únava je jen otázkou času. Zpomalení přitom nemusí znamenat slabost. Někdy je to právě moment, kdy začneme přemýšlet jinak a hledat nový způsob, jak věci dělat.

Další vzorec, který se u silných žen často objevuje, je čekání na jistotu. Navenek mohou působit velmi kompetentně, ale uvnitř často běží jiný dialog. „Ještě nejsem připravená.“ „Ještě bych se měla víc naučit.“ „Ještě to nemám dost promyšlené.“ A tak čekají. Na správný moment, na větší jistotu, na pocit, že už jsou dost dobré.

Jenže jistota většinou nepřichází předem. Často se objeví až ve chvíli, kdy uděláme první krok. Mnoho žen tak zůstává déle, než by chtěly, v práci, která je nenaplňuje, nebo odkládá rozhodnutí, která by jim mohla přinést větší spokojenost. Ne proto, že by nebyly schopné, ale protože čekají na moment, kdy přestanou pochybovat.

Třetí vzorec je ještě nenápadnější. Silné ženy bývají velmi citlivé na potřeby druhých. Umí naslouchat, podporovat a být oporou pro své okolí. Často jsou to právě ony, kdo drží vztahy pohromadě. Jenže když přijde řeč na jejich vlastní potřeby, mají tendenci je zlehčovat. Řeknou si, že to není tak důležité, že to zvládnou, že hlavní je, aby byli ostatní v pohodě.

Když se to ale děje dlouhodobě, začne se pomalu objevovat únava, frustrace nebo pocit, že dávají víc, než dostávají. Sebevědomí totiž není jen o tom, co dokážeme. Je také o tom, jestli si dovolíme své vlastní potřeby brát vážně.

Možná nejsi přetížená proto, že jsi slabá. Možná jsi přetížená proto, že jsi byla dlouho silná. Mnoho žen bylo naučeno zvládat, vydržet a postarat se o všechno. Jenže skutečná síla není jen o tom vydržet. Je také o tom umět zpomalit, změnit způsob fungování a někdy si dovolit nebýt na všechno sama.

Někdy pomůže už jen malé zastavení a několik jednoduchých otázek. V čem se snažím víc, než je opravdu potřeba? Na co čekám, až budu „dost připravená“? A kde dlouhodobě odsouvám svoje potřeby?

Právě tyto otázky mohou otevřít nový pohled na situaci. A někdy pomůže podívat se na věci s někým, kdo stojí trochu stranou. Koučink může být prostor, kde se člověk na chvíli zastaví, uvidí své automatické vzorce a začne hledat nové možnosti.

Protože silná žena nemusí všechno zvládnout sama.